Vizovické vrchy: přes Janův hrad, Doubravu až na Ploštinu

Valašsko je kraj, kde se příroda vůbec nestydí za svůj terén. Kopce tu mají říz, lesy jsou hluboké a mezi tím najdeš místa, která tě chytnou za srdce. Tenhle výlet po Vizovické vrchovině patří k těm, kde se střídají nejen výhledy, zříceniny a rozhledny, ale i silné historické stopy. A začíná pěkně zostra – ve Vizovicích.

1. úsek: Vizovice → Janův hrad 

Z centra Vizovic vyrážím severovýchodním směrem. Nejprve procházím mezi domy, ale už po chvíli se připojuju na lesní cestičku. První výškové metry trošku štípou, ale výhledy a atmosféra bukového lesa to rychle vykompenzují. Po necelých čtyřech kilometrech stojím u zříceniny Janův hrad – gotické tvrze z 15. století. Zůstaly z ní jen torza zdí, ale místo má zvláštní kouzlo. Klid, mech, polorozpadlé zdivo a výhled směrem k Vizovicím.

   Tip: U zříceniny je ideální první pauza na sváču. Není tu ruch, jen ptáci a větve nad hlavou.

2. úsek: Janův hrad → Rozhledna Doubrava

Tahle část už je víc do kopce. Cesta vede lesem přes vrch Na Skalce a poté přes rozcestí Pod Doubravou, odkud už je to jen kousek k rozhledně. Okolní lesy působí skoro nedotčeně – mihne se sem tam posed, dřevěný kříž nebo odbočka na starou stezku.

A pak to přijde: Rozhledna Doubrava…

Ocelová kráska vysoká 55 metrů, tyčící se v nadmořské výšce 672 m. Nahoru vede 177 schodů, ale ten výhled za to stojí. Vidíš nejen Vizovickou vrchovinu, ale i Hostýnské vrchy, Beskydy a za dobrého počasí dokonce i Malou Fatru.

   Tip: Schody se trochu houpou, ale není se čeho bát. Nahoru, fotku, dolů a hurá dál.

3. úsek: Rozhledna Doubrava → úbočí hory Kříbec

Po výhledech se vydávám traverzem – podcházím horu Kříbec, která je divoká a zalesněná. Trasa je tu hodně klidná, bez lidí, ale o to víc autentická. Občas míjím lesní paseku nebo mýtinu s mladými stromky.

Cesta se vlní, objevují se krásné výhledy do údolí Smoliny a Loučky, občas je vidět nějaké stavení či samota. Zastavuju u jednoho z orientačních bodů – dřevěného kříže na okraji louky. Čas na další pauzu…

4. úsek: Kříbec → Památník Ploština

Tohle je nejdelší úsek výletu. Zdolávám sedlo u Prlova, kde cesta zpevní a vede po vrstevnici s krásnými výhledy na valašské kopce. Míjím samotu s ovocnými stromy a u cesty jsou vyřezávané lavičky – víc odpočívám, sem tam si na jednu z nich sednu a jen tak koukám…

A pak už mám před sebou Památník Ploština – místo, které připomíná masakr z 19. dubna 1945, kdy jednotky SS vypálily osadu Ploština a zavraždily zde 24 obyvatel. V srdci Valašska najednou stojíš a nemáš slov – to místo má silnou atmosféru. Doporučuju projít i expozici a chvíli se zdržet…

   Ticho, vítr v trávě a pamětní jména v kameni. Tady slova dochází. Tady jsi jen se svými pocity.

5. úsek: Ploština → návrat do Vizovic

Zpáteční trasa se vine po vedlejších cestách. Klesám do údolí, chvíli jdu mezi poli a pak zase stoupám přes les. Krajina je pestrá – louky plné květin, osamocené chalupy, místa bez signálu i bez civilizace.

Zhruba v půlce se napojuju na cestu z Prlova, která mě vede zpátky nad Vizovice. Poslední kilometry už cítím trošku v nohách, ale město pode mnou je čím dál blíž.

Shrnutí výletu:

• Start/Cíl: Vizovice
• Celková délka: cca 30 km
• Převýšení: dost velké – kopce, ale zvládnutelné
• Povrch: převážně lesní a polní cesty
• Náročnost: pro zdatnější turisty (ne pro kočárky)
• Zajímavosti: Janův hrad, rozhledna Doubrava, Ploština
• Občerstvení: vlastní, po cestě není žádná jistá hospoda

Závěrem:

Tenhle okruh není jen pro ty, co si chtějí šlápnout v kopcích. Je to výlet, který spojí krásu valašské přírody s historií, na kterou nesmíme zapomenout. A kdo miluje výhledy, lesní ticho a místo, kde se může ztratit z dosahu signálu i stresu, ten bude nadšený.

Tak sbal batoh, dej si doma slivovičku na kuráž a vyraz. Tohle je Valašsko, jak má být.

Odkaz na trasu – rozklikni obrázek :

Odkaz na Galerii :

Vizovické vrchy – Bráchové na cestách