Puchýře, puchýře, puchýře…

Puchýře alespoň jednou v životě už nejspíš řešil každý z nás. Potrápí nejen děti, ale často i nás dospělé.

Stačí málo…

Špatná obuv či ponožka, vlhkost či tření na nevhodném místě. Ze začátku to na velký problém nevypadá, trosku to pálí, ale po pár hodinách i malý puchýř dokáže změnit i tu nejúžasnější túru v neskutečné peklo.

Internet je plný rad a doporučení odborníků, turistů, hikerů a bůh ví jakých ještě specialistů, kteří radí jak puchýřům předcházet…

• že pomůžou dobře vybrané ponožky, které vás nikde neškrtí, nedeformují prsty, mají správnou velikost a odvádí vlhkost.
• že je důležité mít super boty(nejraději ty úplně nejvíc nejdražší), které netlačí ani na délku a ani na šířku, ani nesmí tlačit prsty k sobě.
• že si můžete boty doplnit o speciální vložky nebo polštářky, které tlumí nárazy i tlak na problémových místech.
• že si můžete promazat chodidla i prsty na noze vazelínou.
• že máte mít po ruce speciální náplast na puchýře a tu aplikovat co možná nejdříve.

A já vám něco povím. Od letošního června se i já osobně můžu považovat za puchýřového specialistu…a to doslova!

Díky zkušenostem z červnového vandru vám můžu s klidným svědomím doporučit ať jdete v botech v jakých se vám chce, v jakých je vám příjemně. Jděte třeba v sandálích, nebo bosky, pokud vám to bude vyhovovat. Jako je každý člověk jiný svou jedinečností, tak ani žádná noha, nebo kůže není stejná. Co platí tady, nemusí platit jinde. Já můžu chodit měsíc ve vojenských botech a nemám jediný problém, ale jak dám čtyřicet kilometrů v keckách nebo trekovkách, nohy mám na kaši…

A na ty náplasti bacha. Třeba takovej compeed drží jako přišitej…takže se stává, že spolu s ním sundáte i kůži z půlky chodidla…

Za mě tedy…

Zkoušejte, choďte a objevujte. Najděte si to co vám bude vyhovovat nejvíc. To s čím budete moct spokojeně na túrách fungovat.

Přeji plno ušlápnutých kilometrů a co nejméně puchýřů na vašich cestách. A dejte vědět co se osvědčilo vám…