Přechod ČR – začátky jsou těžké…

Kdo už sem na web někdy zabrouzdal a četl rubriku “o nás” tak ví, že přechod ČR stál za zrodem našeho Bráchovského projektu.

Bráchama na cestách jsme se stali kdysi u piva, kdy se nám v hlavách vylíhnul nápad přejít na jeden zátah naši republiku od nejsevernějšího bodu k tomu nejjižnějšímu.

Ona to totiž vůbec není žádná prdel…

Ale žádné přeskakování, pojďme si to probrat postupně.

První pokus jsme dali v roce 2022, doslova jen pár dní po návratu z mojí východní anabáze. Vyráželi jsme v polovině června s obrovskými batohy, a ještě větším elánem.

Ale nepřipravení, táhli jsme hromadu zbytečných blbostí.

No a samozřejmě to nestačilo…

Hned první den jsme se v Lobendavě picli tak, že jsme v noci málem nenašli nejsevernější bod. V noci jsme ukrutně zmokli a, celý den pak šlapali v neuvěřitelném vedru, s minimem vody. Ve finále, když jsme se blížili do cíle prvního dne tak jsem si v Jetřichovicích pod Mariinou vyhlídkou zrasil kotník…

První pokus tedy skončil hned první den. Pěkná ostuda to byla, co vám budu povídat 🙂

Pokus číslo dvě odstartoval druhého června 2023 a byl mnohem lepší než ten předchozí.

Došli jsme za pět dní až k Berounu, dali něco přes 200 kilometrů a skončili zase kvůli mně. Kotník sice vydržel, ale měl jsem na nohou puchýře takové, že jsem si připadal, jak když chodím po vodní posteli.

Když jsem si je sundal i s ponožkou, byl čas to zase zabalit…

Zařekl jsem se, že už na to kašlu. Ale jakmile se přehoupl další rok, už jsem zase ležel v mapách a plánoval kudy a jak ze severu na jih…

V dubnu 2024 si brácha nechal odoperovat obě ruce, nejspíš proto, aby se mnou nemusel zažít třetí prohru v řadě a já se mu vlastně ani moc nedivil…

Ale jsem skopec, neumím a nechci věci vzdávat, a co se týče mých snů, tak ty nezahazuju už vůbec…

No, a tak jsem 31. května 2024 vyrazil potřetí ke kameni, který stojí na nejsevernějším bodě ČR, abych došel k dalšímu zpropadenému kameni někde na druhé straně republiky…

A o tom se vám rozepíšu až v dalším příspěvku…