Víkend v Orlických horách: Rozhledny, historie a příroda

Orlické hory jsou další mojí výleťáckou srdcovkou. Dříve jsem tam jezdil často za betonem a prolézal opevnění, teď už dobrých deset let jezdím relaxovat k přátelům do jedné vesničky dole v podhůří.

Letos stejně jako v předchozích letech jsem se rozhodl strávit zde tři dny plné objevování.

Výhledy z rozhleden, tajemná poutní místa a vojenské pevnosti – to všechno dělá z Orlických hor skvělý cíl na víkend.

Tentokrát se, ale nejednalo o klasické vandrování, ale spíš o to, stihnout toho co nejvíce, a proto jsme mezi místy popojížděli autem.

Pokud hledáte inspiraci na svůj další výlet, tady je pár mých listopadových tipů…

První den: Rozhledny s výhledy, co berou dech

Hned první den míříme k rozhlednám, které jsou jedním z hlavních lákadel Orlických hor.

První zastávka byla na Feistově kopci. Tahle 30 metrů vysoká rozhledna s konstrukcí ze zinku, vkusně doplněná dřevěnými prvky je sice trochu nenápadná, ale výhled do krajiny z každého z jejich sedmi pater je odsud opravdu kouzelný. 140 schodů – ideální místo na první zastávku a rozkoukání.

Další na řadě byl Anenský vrch, kde stojí rozhledna připomínající dřevěnou věž. Tady kromě výhledů zaujme i okolí plné šumících borovic a klidná atmosféra, která láká k chvilce odpočinku. Pokud máte čas, vezměte si svačinu a užijte si tady chvíli pohody.

Rozhledna Anna na Anenském vrchu

Největším překvapením v tom dobrém slova smyslu byla rozhledna Šibeník. Je to jedna z těch moderních ocelových konstrukcí, která na první pohled možná nepůsobí romanticky, ale jakmile vystoupáte nahoru, pochopíte její kouzlo. Panorama Orlických hor a Krkonoš v dálce je odtud prostě parádní. A jde vidět jak zajímavě a účelně se dokáže člověk popasovat i s vysloužilým tubusem zrušené větrné elektrárny…

Den končíme na ikonické Velké Deštné. Tady mě už nemá co uchvátit, je to prostě nádhera. Už z dálky je co obdivovat – samotná rozhledna – moderní, minimalistická, ale perfektně zasazená do krajiny. A výhled? Jeden z nejlepších, jaké jde zažít. Doporučuji si sem naplánovat návštěvu na západ slunce, tohle místo vás dostane.

Rozhledna Velká Deštná – 1115 metrů nad mořem

Druhý den: Klid a duchovní místa

Po náročném prvním dni plném výstupů máme druhý den klidnější. Začínáme na poutním místě Homol, kam vede ikonické schodiště se 153 schody. Každý krok vás přenese do minulosti – celé místo je prolezlé zvláštní atmosférou, kterou si musíte zažít na vlastní kůži.

Z Homole přejezd do Rokole, malého poutního místa obklopeného lesy. Pohodová procházka kolem kaple a studánky, kde můžete načerpat vodu. Je to skvělá zastávka, pokud hledáte klid a chcete se na chvíli zastavit a zamyslet.

Poutní místo Rokole – pramen a křížová cesta vybízejí k odpočinku

Pak přišly na řadu dva nádherné dřevěné kostelíky. Slavoňovský kostel mě uchvátil svou atmosférou – staré dřevo, krásná zdobená okna a pohled do jeho interiéru je jako cesta časem. Na druhou stranu kostel ve Velinách působí skromněji, ale i on má své kouzlo. Obě místa stojí za zastavení, pokud máte rádi tradiční lidovou architekturu.

Dřevěný kostelík ve Slavoňově

Třetí den: Vojenská historie a zámek jako z pohádky

A v neděli nás čekala procházka po betonu. První zastávkou byla pevnost Hanička, která je součástí předválečného opevnění. Prohlídka vás zavede přímo do podzemních chodeb, kde si můžete představit, jak by to vypadalo během válečného konfliktu. I když je pevnost, hlavně ve vstupním objektu necitlivě poznamenána rukou komunistů, tak pro milovníky vojenské historie je tohle povinná zastávka.

Dělostřelecký objekt RS 79 „Na Mýtině“ – součást tvrze Hanička

Nedaleko se nachází další pevnost, Skutina, která je sice méně známá, ale o to zajímavější. Tady si člověk uvědomí, jak promyšlený byl celý systém opevnění, který měl chránit naši republiku.

Pokud vám vyjde čas, určitě doporučuji navštívit obě pevnosti i s jejich podzemím…

Závěr mého výletu patřil Novému Městu nad Metují. Zámek s nádvořím a perfektně upravenou zahradou mě okouzlil. Pokud máte rádi architekturu, určitě nevynechejte ani Vlaštovčí dům – jeho unikátní fasáda a sochy jsou pastvou pro oči.

Zámek v Novém městě nad Metují

Celé město působí klidně a malebně, ideální místo na zakončení výletu…

Orlické hory mě neustále překvapují svou rozmanitostí. Vypíchl jsem vám pár z míst, která jsme navštívili, ale bylo toho mnohem, mnohem víc při jednotlivých přejezdech mezi místy.

Ať už to byla třeba Dobruška, Olešnice, kostel v Neratově, Masarykova chata na Šerlichu, rodné domy Prokopa Diviše či F.L.Věka nebo muzeum Járy Cimrmana v Letohradu…či jen obyčejná ranní procházka v doprovodu srnek, to všechno dělá z tohohle drsného, ale krásného kraje další z mých oblíbených koutů naší země…

Ale to už necháme na další povídání…

Ať už máte rádi dechberoucí výhledy, klid poutních míst, atmosféru malých horských městeček nebo vás fascinuje vojenská historie, rozhodně tu pokaždé najdete něco, co vás nadchne.

Odkaz na Galerii : 

Podzimní víkend v Orlických horách