Jak to mám v zimě já??

Už i k nám dorazili takové ty pravé, kouzelné zimy a konečně můžeme vyrážet ven za sněhem.

Hlavně na hory…

Pro mě jsou zimní výlety takovým vystoupením z mojí komfortní vandrovací zóny. Snažím se nic nepodcenit a taky se pořádně připravit. Pojďme se společně mrknout jak chodím v zimě na hory já…

Asi nejdůležitější je mít nohy v suchu a teple. Pokud vím, že mě čeká cesta kde polezu sněhem, beru boty vyšší. Musí být voděodolné, protože nechci mít mokré ponožky již po pár metrech ve sněhu. Musí mít pevnou podrážku s dobrým gripem, aby neklouzaly a byly stabilní i na namrzlém povrchu. Dobrá věc je i termoizolační vrstva, která udrží nohy v teple i při teplotách hodně pod nulou – ale je to věc, která už táhne cenu bot hodně nahoru.
Já nedám ve sněhu dopustit na ALPINE PRO MERANS a to protože mi přijdou úžasné se svým poměrem cena/výkon.
Jestli mě čeká delší vandr, kde vím, že se nebudu brodit sněhem, sahám po trekovkách. Jsou lehké, pohodlné, mají volný kotník, což mi usnadňuje manévrování na kamenitých površích. Volte model s membránou, ta odvádí vlhkost a zároveň v kombinaci s termo ponožkou brání pronikání chladu. Mojí volbou jsou v tomhle směru COLUMBIA PEAKFREAK X2 OUTDRY.

Co se týče oblečením, nedám dopustit na termoprádlo, které drží teplo a zároveň odvádí pot což je důležité. Experti doporučují v zimě pravidlo vrstvení oblečení – já tomu říkám systém cibule. První termotriko, na to fleecovou mikinu čí svetr jako další vrstvu a na konec kvalitní voděodolnou, ale hlavně prodyšnou bundou. Zimní bundu a kalhoty volte podle sebe, spíš ale takové, které sice budou pohodlné, ale současně ochrání před nepřízní počasí – takže voděodolnost, prodyšnost a izolace. Se zimním oblečením se mi osvědčila značka Kilpi, která šije fakt luxusní a praktické věci.

Nosím s sebou plně nabitý mobil a v něm aplikace, které by se mohly hodit – mapy(on-line i off-line), předpověď počasí, nebo třeba aplikaci Záchranka.
Ať chodíte podle tradičních map nebo podle map v telefonech, vždy mějte s sebou něco, podle čeho se můžete zorientovat. V zimě, v horách se mi už párkrát stalo, že cesta i značení prostě najednou zmizelo pod sněhem, v mlze, nebo třeba ve tmě…

Další pro mě důležitou věcí je čelovka, v zimě jsou dny krátké a nezřídka končím svě výšlapy za tmy. Takže posvítit si na cestu je fajn.
A protože se v chladném počasí veškeré baterie rychle vybíjí, nosím i powerbanku. Někdy dvě. Osvědčila se mi značka BASEUS, kvalitní, skladná a spolehlivá.

Do batohu beru i termosku, protože teplý čaj v mrazivém počasí je skoro jako výhra v loterii. Příprava zabere pár minut – vlastně to ani nemusí být čaj. Může to být kafe, kakao nebo dokonce polévka…
Ono se to možná nezdá, ale zimní podmínky jsou náročné a proto v kapsičče bederního pásu batohu nosím „energetické dobiječe“ – někdy tyčinku, někdy kousek čokolády, občas oříšky nebo třeba jen cukr…je to rychlá energie a přijde cestou vhod.

A abych na závěr nezapomněl, vždycky s sebou mám pár náplastí, obvaz či trošku desinfekce. Nikdo z nás neví, kdy se to může hodit. Mě, nebo někomu cestou…

Tak takhle většinou chodím já, a to co jsem sem napsal nemá pro vás být nějaký mustr, nebo návod, choďte si jak vám to vyhovuje. Jen je teď plnej internet článků o nezodpovědných turistech v horách, teniskách na Sněžce a i když já nejraději celoročně trajdám v kraťasech, tak z hor mám velikej respekt.

Dávejte na sebe pozor…