Letos můžu prohlásit, s klidem prohlásit, že mi učarovalo České středohoří. Krajinu kolem majestátné Milešovky mám za prvé z domova celkem blízko a za druhé je to kraj kde bych toho rád ještě spoustu viděl.
Tentokrát padla volba na středně těžký okruh přes samotnou Milešovku, vrch Lovoš a zříceniny hradů Oparno a Ostrý. Trasa má něco přes 25 km, ale pokud se budete cestou kochat – skončíte jako já s třiceti a kouskem…
Vyrážím z Milešova od hřiště, které leží v blízkosti místního zámku a kde se dá v klidu parkovat po červené značce směr Milešovka, na vrchol to je nějakých 2,5 kilometru. Cesta je to za začátku fajn, za odbočkou na kalvárii, ale už se to láme a já rubu pořád do kopce. Míjím přístřešek, kde si v zimě můžete půjčit nesmeky a po hodině a čtvrt jsem na vrcholku.
Jeden z výhledů z vrcholku Milešovky
Milešovka – 837 metrů nad mořem – je označována nejen jako královna Českého středohoří, ale taky jako největrnější hora u nás.
Turisticky známou je již od přelomu 18 a 19.století kdy byla častým cílem lázeňských hostů z Teplic. Milešovku si vyšlápl i pruský král Fridrich Vilém III. nebo J.W.Goethe, velmi si ji také oblíbil a často se na ní vracel i známý německý cestovatel Alexander von Humboldt, který výhled z vrcholku označil za třetí nejkrásnější na světě…
Na samém vrcholku stojí horská chata, meteorologická observatoř a rozhledna – všechny s názvem Milešovka…
Když jsem se občerstvil a pokochal výhledy, vydal jsem se dál po modré dolů z kopce. Za stálého klesání jsem sestoupal až do Velemína. Prošel jsem jím a kolem kostela a čističky, stále po modré a po proudu Milešovského potoka se vydal dál. Podběhl jsem dálnici D8 a došel až k Oparenskému mlýnu, krásně zrekonstruovaný areál s okolními budovami zde stojí již od roku 1685.
Za mlýnem jsem přešel na zelenou značku a po ní se vyškrábal až k mému dnešnímu druhému cíli, ke zřícenině hradu Oparno.
Zbytky hradu Oparno
Nevelký hrad na skalnatém ostrohu nad Oparenským údolím postavili páni z Vchynic kolem roku 1344. V držení rodu zůstal hrad až do roku 1472. Poměrně malý hrad přestal vyhovovat vrchnosti a tak byl hrad Oparno již v roce 1530 zmiňován jako opuštěný. Protože turistická trasa vede přímo skrze zaniklé předhradí byla na hradě v devatenáctém a na počátku dvacátého století dřevěná výletní restaurace.
Dnes tu ovšem není, ale to neznamená, že na trávě mezi rozpadlými zbytky kamenných zdí není fajn…
Z Oparna sejdu na asfaltku, napojím se na modrou a dojdu do Oparna. Zase! 🤣Tentokrát do stejnojmenné vesnice pod hradem…
Čeká mě Lovoš – 570 metrů nad mořem.
Povím vám, že tenhle kopec mi dal víc zabrat než předchozí Milešovka, úzká cestička kolem Panenských kamenů a na vrcholku turistická chata a vyhlídková plošina.
Další vrcholek zdolán! Tentokrát Lovoš…
Kopec Lovoš byl vyhlášen Národní památkovou rezervaci a tvoří ho dva vrcholky – Velký a Malý Lovoš.
Zajímavostí je, že každý vznikl z jiného druhu horniny. Velký Lovoš je z čediče a Malý zase znělcového původu.
Dal jsem si kofolu a když jsem pokochal výhledy na Milešovku, Říp, Lovosice, Polabskou nížinu i Píšťanské jezero, vydal jsem se druhou stranou dolů z kopce.
Z modré jsem pod kopcem přešel na žlutou a když jsem vylezl z lesa, čekala mě dálnice, tentokrát jsem D8 a slavnou E55 přešel přes most.
Přes osady Struženka a Březno jsem se dostal k dnešnímu poslednímu kopci.
Kopec Ostrý – 553 metrů nad mořem na jehož vrcholku je zřícenina stejnojmenného hradu, k němuž vede cesta skrze alej jedlých kaštanů.
K vidění jsou tu základy hradu, zachovalé zbytky brány a schody vedoucí do hradu.
Hrad Ostrý by založen relativně pozdě, až během husitských válek, někdy po roce 1432 Václavem z rodu Kaplířů ze Sulevic. V majetku Kaplířů zůstal hrad až do osmdesátých let patnáctého století, kdy přestal vyhovovat nárokům šlechty na bydlení. V roce 1565 kdy panství získává Jan Černín z Chudenic je hrad uváděn jako opuštěný.
Vcelku zachovalá brána zříceniny hradu Ostrý
V roce 1784 byla se svolením vrchnosti na hradě údajně postavena dřevěná krčma s tanečním parketem. Také se po okolí traduje, že opuštěný hrad obývali bratři Paška a Pole, obávaní loupežníci zdejšího kraje. Dodnes se prý o nich po okolí vypráví báje…
Stejně jako z Milešovky, Oparna a Lovoše je i z Ostrého nádherný výhled na většinu Českého středohoří.
Vracím se na trasu a po červené mi zbývá zhruba kilometr do Milešova kde jsem ráno začínal, projdu kolem zdejšího zámku a za chvilku jsem na parkovišti odkud jsem vycházel.
Dnešní trasu bych zařadil ke středně těžkým, bylo tam pár pěkně ostrých výšlapů v ne vždycky příjemném terénu, ale kdo se kopců nebojí ať bez váhání vyrazí, protože ty výhledy během celého dne jsou vážně kouzelné.
A možná by nebylo od věci se sem vrátit na východ slunce…
Odkaz na trasu – rozklikni obrázek :
Odkaz na Galerii :
Milešovka, Lovoš – výhledy do Českého středohoří
Thank You For Your Vote!
Sorry You have Already Voted!
Peťan
Před vandrem nikdy nepodceňuju přípravu. A tak sebou nosím blok a tužku. A o tom se tu můžete přesvědčit...
žádné komentáře